Divadelní jeviště, která se stala příliš skutečným prostorem. Audiovizuální performance a dokumentární vyprávění o žhářských útocích, o ideologickém a válečném násilí, po kterém zůstaly suť, saze i kosti pod podlahou. Čtyři příběhy divadelních budov v Miláně, Žilině, Šumperku a Mariupolu.

Je 11. května 1946. V zákulisí milánské La Scaly čeká Arturo Toscanini, jeden z nejslavnějších dirigentů své doby, na pokyn inspicienta ohlašující začátek koncertu. Není to běžný večer. Světový operní dům se otevírá publiku poprvé od chvíle, kdy spojenecké bombardování proměnilo divadlo a celé město v hromadu suti. V devět hodin vchází inspicient: „Maestro, jsme připraveni. Do vlčí tlamy (In bocca al lupo)“ a otevírá dirigentovi dveře. „Ať ten vlk chcípne (Crepi il lupo!)“ odpoví Toscanini. V Brně by nejspíš inspicient pronesl české „Zlom vaz“ a odpovědí by bylo: „Čert tě vem”. Princip je přitom stejný. Jde o tradiční divadelní zaříkávání, kterým se přeje štěstí před představením. Pověra pohromu přivolává, aby ji nakonec odvrátila.

Divadla provázejí i jiné katastrofy než umělecká fiaska. Na jejich střechy padají bomby a jeviště zachvacují plameny. Těmto skutečným příběhům se věnuje nové autorské dílo interního týmu Terénu a hostů. Inscenace Ať ten vlk chcípne rekonstruuje události zkázy čtyř evropských divadelních budov a především procesy jejich obnovy, které se propletly s proměnami společenských pořádků a státních režimů. Je dokumentárním vyprávěním o rozmanitých osudech divadel: návratu k původnímu stavu, zániku, generální přestavbě a krádeži celé budovy okupační armádou.

Historické i současné události ožívají v inscenaci skrze svědectví přímých aktérů i pohledy expertů. Členové a členky souboru mariupolského divadla, kteří dnes působí v azylu v Užhorodu, podávají zprávu o jednom z nejotřesnějších válečných zločinů ruské agrese na Ukrajině. V bitvě o Mariupol byla bombardována tamní budova divadla, která sloužila jako kryt pro tisíc lidí. V jejích troskách zahynuly stovky nevinných obětí. Okupační správa budovu následně rekonstruovala a v prosinci 2025 zde obnovila umělecký provoz. Slovenský tanečník a performer Tomáš Janypka se vrací ke žhářskému útoku na divadelní sál S2 v kulturním centru Stanica Žilina-Záriečie z roku 2019, který je spojován s vyvěšením duhové vlajky. Architekt, divadelní hasič a autor detektivních příběhů Martin Švec sleduje okolnosti dalšího dodnes zcela neobjasněného žhářského útoku na Šumperské divadlo z roku 1994. Čtvrtým vyprávějícím je italský hudebník a muzikolog Elia Moretti, který na pozadí bombardování Milána během druhé světové války líčí příběh antifašistického odboje dirigenta Toscaniniho a dává jej do souvislostí se současnými propalestinskými protesty spojenými s budovou La Scaly.

Představení Ať ten vlk chcípne je čtyřhodinovou událostí rozdělenou do čtyř kapitol oddělených přestávkami. Propojuje audiovizuální performance, dokumentární vyprávění, hörspiel, koncert a lecture performance. Vypráví velké i malé dějiny, které prošly divadelními budovami, a portrétuje konkrétní lidská rozhodnutí v krizových okamžicích. V koloběhu budování, bourání, tvoření a ničení vyvstávají otázky, jak se vypořádat se sutí a troskami minulosti a jak v budoucnosti opravit naši vybombardovanou a vypálenou přítomnost.

Délka představení: Čtyři hodiny se třemi přestávkami

Upozornění: Představení využívá intenzivní světelné a kouřové efekty a hlasitý reprodukovaný zvuk. Vyprávění obsahuje explicitní popis traumatických událostí válečných konfliktů.

Autoři: Matyáš Dlab a kol.
Účinkují: Kristýna Businská, Tomáš Janypka, Elia Moretti, Martin Švec, Tomáš Vtípil & Terén
Režie, koncept, scénář, video: Matyáš Dlab
Spolupráce na scénáři: Tomáš Janypka, Elia Moretti, Anna Prstková, Martin Švec
Dramaturgie: Anna Prstková
Dramaturgická spolupráce, koordinace projektu: Kristýna Businská
Hudba: Elia Moretti, Tomáš Vtípil
Design a režie technologií, světelný design: Jonáš Garaj
Zvukový design: Václav Marián Šesták
Scénografie: Terén
Fotky: Martin Cáb

Realizační tým: Esther Hyhlíková, Alžběta Kotková, Jakub Kubíček, Kamila Kultová, Dominik Matúšů, Katarína Pirháčová, Anna Tichá, Louisa Werlová

Partneři: Divadlo Husa na provázku, Doněcké akademické regionální činoherní divadlo (Mariupol), Stanica Žilina-Záriečie, Vlastivědné muzeum v Šumperku, Divadlo Šumperk

Facebook událost (otevře se v novém okně)

Premiéra: 6. listopadu 2026
Velký sál Divadla Husa na provázku