⋆˚꩜⋆˚ Aimee Zia Hasan – Příjemná nejistota
Bakalářská instalace Aimee Zia Hasan propojuje velkoformátové i komorní olejomalby, animovanou projekci a zvukovou instalaci do jediného rozlehlého celku, který obývá prostory Katakomb Centra experimentálního divadla.
„Ve své tvorbě se zabývám uchopením a ztvárněním svého podvědomí pomocí vytvoření atmosféry líhně zvukovou a vizuální stimulací,” popisuje Aimee své dílo. Ve středu její tvorby stojí obrazy vajec a semen, tvarů nesoucích vlastní vnitřní prostor: chodby, průchody, světelné zdroje, vchody do neznáma. Tato křehká a zároveň mohutná tělesa nejsou hrozbou; vyzařuje z nich nejistota, která paradoxně uklidňuje. Zvuková složka instalace, vokály a basové dunění, umocňuje dojem ponoru a líhně, aniž by diváka striktně vedla. Cílem je přítomnost: schopnost setrvat v nezodpovězeném.
⋆˚꩜⋆˚ Paulína Pinková – Zovretou päsťou hladím ťa po tvári
Krátký experimentální film Paulíny Pinkové (12 min, SK + ENG titulky) je znepokojivá pohádka o napětí mezi láskou a nenávistí, svobodou a represí, individuální odlišností a politickým tlakem. Autorka se ptá: proč chceme pohladit, ale ruka se sevře v pěst? Film vědomě navazuje na slovenský folklór, tradici slovenské kinematografie a literatury – a subverzivně je přivlastňuje, kvíruje jejich vizuální jazyk a symboliku. Politický protest se zde skrývá pod nánosem krásy: nenásilná, snová, romantizovaná forma odporu vůči normalizačním tendencím současné slovenské vládní moci.
🪞 AUTORSTVO 🪞
Aimee Zia Hasan je vizuální umělkyně, malířka a hudebnice původem z Londýna a působící ve Zlíně a Brně. Studuje v Ateliéru malby 1 na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Pracuje především s olejomalbou, vedle ní ale ráda experimentuje i s dalšími médii a technikami. Ve své symbolické, až metafyzické tvorbě dává důraz na citlivé sloučení formy s obsahem. Zkoumá témata existence, esence a organicity s přesahy do filosofických rovin.
Paulína Pinková je studentkou bakalářského ročníku na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru performance. Ve své multižánrové tvorbě propojuje metafory, poetičnost a naturalistický vizuální jazyk do sociopolitických kontextů, v nichž kvíruje symboly a stereotypy. Zpracování politické situace, nostalgie a queer bytí jsou jejími hlavními motivy a atmosféra a pocitovost často převládají nad jasnou narativní linkou.